První základní školy byly zřizovány církví již v průběhu 11. století. Povinnou docházku do základní školy v [českých zemích] ustanovila Marie Terezie v roce 1774. Povinná docházka byla tehdy šestiletá, s výjimkou pro letní období, kdy děti na vesnici pomáhaly při polních pracích, a proto se nemusely školní docházky zúčastňovat.

Po roce 1918 byla povinná školní docházka ustanovena osmiletá a ve realizována dvou stupních - na škole obecné (1. - 5. třída) a na škole měšťanské (6. - 8. třída) nebo v nižších ročnících na středních školách.

Počátkem 60. let 20. století byla základní školní docházka postupně prodloužena na 9 let. Základní škola se tehdy nazývala základní devítiletá škola - ZDŠ.

Devátá třída byla postupně zrušena na přelomu 70. a 80. let 20. století, čímž došlo ke zkrácení základní školy na 8 ročníků. Povinná školní docházka byla ovšem prodloužena na 10 let, tedy každý absolvent základní školy musel pokračovat ve studiu na gymnáziu, středním odborném učilišti nebo střední odborné škole. V roce 1990 byla povinná desetiletá docházka opět zkrácena na 9 let a postupně byla na základních školách zavedena zpět devátá třída, nejprve nepovinná, od roku 1996 (výjimečně až 1997) pak povinná.